Zlatá svatba

Celý rok si společně připomínáme všechny důležité zajímavosti z minulosti i současnosti našeho cestování. Tentokrát bych rád udělal malou výjimku. O víkendu jsme měli v rodině mimořádnou událost. Moji rodiče slavili 50. výročí svatby a takové události se říká Zlatá svatba. A tak jsme se celý den veselili a vzpomínali na všechno pěkné, co se za posledních padesát let událo. Dozvěděli jsme se i celou řadu pikantností, které nám doposud byly utajeny a zažili jsme fantastický den.

Znovu jsme se přesvědčili, že cestování máme prostě všichni v krvi a oslavenci vzpomínali, jak jezdili se stanem do jižních Čech, na severní Moravu a dalších koutů naší republiky. Kromě vzpomínek došlo taky na plány do budoucna. Zahráli jsme si takovou malou hru a každý měl říct svůj nesplněný sen. A světe div se, babička s dědou nezávisle na sobě prohlásili, že by se rádi podívali do Londýna. Sice jsme tam už jednou byli a na stejná místa se vracíme jen málokdy, ale ta myšlenka se nám okamžitě zalíbila. Slovo dalo slovo a my jsme spřádali plány na velký rodinný výlet za pamětihodnostmi i nějakým tím fotbalovým zápasem pořádaném ve městě nad řekou Temží. Kdo z vás už přečetl moji novou knihu Střípky z Evropy, tak ví, že jsme si tak trošku slibovali, že se do Anglie ještě někdy podíváme.

A náš Jirka, který byl doposud nadšený pro Norsko či Španělsko, začal básnit o možném výletě přes kanál La Manche. Kdoví, kam se teda nakonec příští rok vydáme? V naší situaci je však moc dobře, že Jirka neztratil nic ze svého odhodlání v cestování pokračovat. Ono je vlastně úplně jedno, kam pojedeme, ale že vůbec pojedeme. Jsme připraveni udělat maximum, aby se výlet opravdu uskutečnil. Je to moc dobře pro nás, ale snad taky pro další lidi, kteří jsou stejně jako Jirka připojení na plicní ventilátor.

Právě dnes jsme dodrželi své slovo a poslali všem těmto lidem naši knížku a kalendář. A teď už jen budeme doufat, že jim náš dárek udělá radost a snad přinese i povzbuzení pro nelehký život. Doufám, že díky našemu Jirkovi uvěří v možnost si užívat života a troufnou si na aktivnější život než doposud. V tomto směru je náš Jirka velký motivátor, prohání nás, inspiruje naše kamarády i úplně neznámé lidi. A to je moc dobře, ať to trvá věčně...