Srdce je také sval
Že se vám zdá název dnešního příspěvku divný? Především, je pravdivý, což mi potvrdila naše polodoktorka Monika, která se vedle v místnosti učí na důležitou zítřejší zkoušku na medicíně. Mimochodem, jestli máte taky v rodině studenta, tak budete znát následující situace: Blíží se testování vědomostí před komisí a atmosféra v bytě den ode dne houstne. Nikdo nesmí ani špitnout, všichni chodí po špičkách, či se dokonce pokouší létat. Taky zkoušíme, jestli je vůbec k lidskému životu nutné, abychom dýchali. Nádech a výdech přece taky vydává zvuk a ten by mohl studenta rušit. "Kolik otázek ti ještě chybí nacpat do hlavy?" ptáte se nejjemněji, jak to jen jde. "Neptej se tak blbě, vždyť víš, že to stejně nestihnu," zní strohá odpověď studenta. Raději se tedy vznášíte do kuchyně připravit nějakou vitamínovou bombu na posílení mozkových buněk, ať má váš potomek ideální podmínky a nemůže se vymlouvat, pokud by náhodou zkoušku zítra neudělal.
Ještě poslední ponocování a hurá před komisi, ve které sedí ti zaručeně nejpřísnější, nejnespravedlivější a nepřekonatelní protivníci - tedy zkoušející profesoři, docenti, doktoři. Určitě si budou chtít jako vždycky dokazovat, jak jsou nejchytřejší na světě a ze studentů budou dělat blbce. Rozhodně je budou nachytávat na drobnostech, které vůbec nejsou ve skriptech a během roku se o nich na přednáškách ani nezmínili. No a potom budoucí vysokoškolák zkoušku nějakým záhadným způsobem udělá a všechno zlé z něj spadne. Domů se pak vrací s vítězoslavným úsměvem a tvrzením, že měl všechno v malíčku a dosáhnout úspěchu byla v podstatě formalita. Nebo pro změnu tvrdí, že zkoušení bylo pekelně těžké, ale on, jediný hrdina, obstál. Mí rodiče tvrdí, že jsem dělal přesně to samé, co Monika, ale já jim to nevěřím, nic takového si nepamatuju. Tak jen říkám tfuj, tfuj, ať to dcera zítra nebo třeba příště zvládne a hlavně má volno na prázdniny, ať se můžeme společně vydat na plánovanou expedici.
Ale zpět k tomu srdci. V okolí svátku svatého Valentýna probíhávala v minulosti akce Týden svalové dystrofie. Propagovaná byla právě pod heslem "Srdce je také sval". Asi to trošku vyprchalo nebo ztratilo celosvětovou podporu, co já vím? Přesto bych rád věnoval podpoře úsilí najít lék na tu hnusnou nemoc, kterou má náš Jirka alespoň vzpomínku. Rád bych popřál všem našim klukům na vozíčku, ať jim ten jejich sval bije co nejspolehlivěji a užijí si mnoho radostí, které jen život může nabídnout. My ostatní se budeme snažit jim pomoci žít co nejspokojeněji.
Příští pondělí se budeme už zase věnovat našemu i vašemu cestování. Rozbíhají se nám besedy a tím pádem šíříme informaci o naší soutěži. Zveřejníme tedy vaše první příběhy o veselých, dramatických i poznávacích událostech z Evropy....
Naše soutěž ... Příběhy z cest
