MDŽ
Rád bych popřál všem ženám, které naše stránky pravidelně navštěvují hodně zdraví, osobní pohody a stálý úsměv. Včera jste měly svátek, ač to mnohé dámy, kterým jsem poslal SMS ani netušily :-) Dříve se přece Mezinárodní den žen slavil docela bouřlivě a my jsme to doma vzali pěkně postaru. Na návštěvu přišla kamarádka Nataša a veselili jsme se a vzpomínali na naše společné cestování a spřádali plány do budoucna. Bylo to milé. Jedním z témat hovoru byly i dohady, jestli se u nás tak oblíbený svátek slaví i v cizině. No, ne že bych kvůli tomu dělal celosvětový průzkum, ale kámoška Tracy z Nového Zélandu zrovna byla na příjmu, tak jsem se jí zeptal. A vězte, že u protinožců o existenci svátku žen neví zhola nic. Takže naše dívky, manželky, matky či dcery mají zase jednou proti ostatním výhody, ale přejme jim to, aspoň můžeme slavit :-)
Mimochodem Tracy mě už poněkolikáté zvala na návštěvu, prý jsem na řadě. To je škoda, že je ten Zéland tak z ruky, jak rád bych se tam zase jednou podíval. Třeba to ještě někdy vyjde. Vzpomínky na mou nejoblíbenější zemi po rodné vlasti určitě musím oprášit, vždyť po delší době budu o Novém Zélandu přednášet a hned několikrát. Povídání si vyžádali v Přerově, Mutěnicích a Kroměříži. Už se moc těším, i když předem vím, jak moc mi bude smutno až zase uvidím na plátně fotografie z Aucklandu či Milford Sound. Tracy mi slíbila, že o prázdninách s celou rodinou přiletí na návštěvu, to je moc fajn.
Tématem mých letošních příspěvků ale nemá být daleká cizina, ale Evropa. Podívejte se proto na naši aktuální soutěž, kde přibyly čtyři nové příběhy, každý z jiné země. Očekávám od vás další povídky, tak honem sem s nimi, ať se můžeme zasmát i poučit.
