15. den … Bodo - Riksgransen … Barevné ostrovy

Pro doplnění včerejších zpráv, tmy jsme se nedočkali ani ráno, noc prostě není, máme pouze polární den. Vstávat před pátou není pro nás žádný med, a tak jsme se snažili úplně se neprobudit, přemístit se na trajekt a nechat si zdát nedokončené sny. Houpání lodě nás pěkně uspalo a spánkový deficit jsme úspěšně dohnali. Plni sil vyjíždíme na pevninu zvanou Lofoty. Podle našeho knižního průvodce se jedná o přibližně 80 ostrovů propojených mosty i tunely, mnoho z nich je samozřejmě dostupných pouze lodí.

Jako první směřujeme do vesnice s nejkratším jménem na světě, dokonce zaujímá i první místo v abecedě, vždyť se jmenuje „A“. Norové teda nad písmeno přidávají kroužek a mění tím výslovnost na „O“. Všude slyšíte skřehotat racky a cítíte vůni nebo zápach ryb, jak si vyberete. My obdivujeme především barevné domky místních rybářů. Následují další a další vesničky, zálivy či útesy. Jen mraky jsou bohužel tak nízko, že nám ukrývají vrcholky zelených kopců, scenérie tedy nejsou dokonalé, ale krásné určitě ano.

Z Lofot míříme na sever, ale je to v naší výpravě naposledy. Dojíždíme na místo, odkud už budeme směřovat jen a jen na jih až do rodného Přerova. Ale nepojedeme přímo, budeme kličkovat a hledat další zajímavá místa, která chceme poznat a vám představit. Máme před sebou poslední týden severské expedice. Pozitivní je naše víra ve zvyšující se teplotu, dnešních 10 stupňů je na léto opravdu málo.