10. den … Lofthus – Hafslo … Světový rekordman

S kolem máme prostě smůlu, v Norsku jsme ještě neujeli ani metr. Nejdřív bylo důvodem špatné počasí, v dešti a při teplotě 13 stupňů jsme ani já ani Monika po výletě netoužili. Dnes bylo konečně celý den hezky, ale zase jsme přijeli tak pozdě, že už nám na cyklistiku nezbyl čas. Snad zítra něco ujedeme, uvidíme.

Dnešek ale rozhodně nebyl chudý na zážitky, především příroda se sluníčkem krásně rozzářila. Zdejší fjordy, jezera, divoké řeky, vodopády, ale také skály, zelené kopce nebo červené domečky jsou prostě úžasné. Víte, možná se vám zdá naše fotogalerie v tomto směru chudá a možná máte i pravdu. Důvody jsou v zásadě dva. Za prvé vás nechceme zahltit fotografiemi a vybíráme jich vždy jenom pár. Za druhé jsme si všimli, že celá řada míst se prostě vyfotit nedá. Často projíždíme kolem krásného místa, ale nemáme kde zastavit.

Nejdřív jsme Norům trošku nadávali, proč nevytvořili nějaké odpočívadlo, kde by se dalo zastavit a udělat snímek. Později jsme pochopili, že tolik odstavných ploch prostě vytvořit nejde. To by mohli k silnicím postavit rovnou jeden pruh navíc, aby měli turisté kde postávat a kochat se přírodou. Navíc ve fjordech se vejde jen úzká silnička, kde si s protijedoucím autem sotva vyhnete, ne tak přidat pás navíc. A tak často jedeme třeba kolem vodopádu, výskáme nadšením, ale nefotíme, jsou to zážitky jen pro nás, o ně se podělit nemůžeme, teda aspoň ne v obrazové podobě.

Podobné to bylo málem i s jednou z největších rarit světa, teda pokud se týká inženýrských staveb. Projížděli jsme totiž nejdelším silničním tunelem na světě dlouhým 24,5 km. A jak ho chcete zdokumentovat, když nesmíte zastavit před ním, za ním ani uvnitř? Bliknete foťákem za jízdy, že jo? Jenže to my neděláme. O tuto zvláštnost jsme vás připravit nechtěli, a tak jsem zastavil, vystoupil a vyfotil, snad se nikdo nedíval. Snímek najdete ve fotogalerii.