18. den... Sláva, nazdar výletu.

Poslední tři dny srazíme do jednoho, protože jsou víceméně přejezdové, jen s několika malými zastávkami. Dopřáli jsme si i závěrečnou večeři, která se sotva dala sníst. Nejprve jsme se jako správní Češi nechali zlákat na neomezenou konzumaci salátů, a pak před nás postavili porci velikostí odpovídající denní dávce statného a těžce pracujícího muže. My jsme však sestava jedinců, kteří se hned tak něčeho nezaleknou, a proto jsme se vypořádali i s touto masitou překážkou. Stejně jsme zvládli i všechny ostatní nástrahy naší expedice. Dík patří všem za vzájemnou toleranci a pozitivní přístup, ač psychicky to pro nás rozhodně nebylo lehké. Největší poděkování si ale samozřejmě zaslouží Jirka, který výpravu jako vždy excelentně připravil. Jistě nás z cestovatelského nebe pozoroval a kontroloval. Snad jsme Tě, Ty náš Borče, nezklamali a jsi na nás pyšný. Díky za vše - se slzami v očích, ale s úsměvem na tváři táta, máma, ségra, Jolča a Lucka. Budeme se snažit být i nadále tak pozitivní, jako jsi byl Ty celý život. Občas si pobrečíme, ale chceme se taky usmívat, to by sis jistě přál.